Sáru (22 let) znám už déle. Na první pohled byste do ní neřekli, že si vydělává nejstarším řemeslem na světě. Je to drobná, nevinně vypadající dívka, i když si nelze nevšimnout drobných jiskřiček v očích. Sára mi svěřila svůj příběh: tedy hlavně to, jak se k poskytování sexuálních služeb dostala a jaké z toho má pocity.
Jak jsi vlastně došla k rozhodnutí dělat tuto práci?
Začalo to ve mně hlodat už asi před dvěma lety. Pocházím původně z malého města a práce a brigády jsem nikdy nemohla přehrabovat vidlemi. Ale na druhou stranu, když už jsem něco měla, bylo to vcelku lukrativní, například práce hostesky apod. Musela jsem se ale ohánět, hledat a využívat všech dostupných možností. Neopovrhuju prací v supermarketech, třeba za pokladnou a tak. Těmito brigádami jsem také prošla a jsem za to ráda, protože i teď, když si vydělávám na privátě, znám cenu peněz. Vždy jsem v sobě měla zafixováno, že si vše musím vydobýt sama. Ale jsem za to ráda. No a rozhodnutí dělat tuto práci prošlo mnoha etapami. Bylo mi to proti srsti, určitě jsem do toho nešla s chutí. Ale představa snadno vydělaných peněz vše nakonec převážila.
Jaké byly tvoje začátky?
Začala jsem dělat v jednom menším night clubu ve městě, kde studuji. Tehdy jsem ještě nevěděla, jestli tu existují i priváty, koukala jsem tedy jen po clubech. Nechtěla jsem však žádný provařený podnik, kde by mě mohl někdo známý potkat, tak jsem hledala spíše ty menší, což možná byla chyba zase kvůli návštěvnosti, a tedy následně i penězům. Když jsem se tam před rokem šla poprvé ukázat (a vlastně rovnou i pracovat), musela jsem si předtím dát láhev vína, protože mi z toho nebylo vůbec dobře. Bála jsem se, že to nebudu nést dobře a že se mi i chlapi zhnusí. Říkala jsem si ale, že s tím můžu kdykoliv skončit. I tak si ale pamatuji, že jsem si tenkrát cestu do onoho night clubu opravdu rozmýšlela, protože jsem se strašně bála.
Prozraď nám, jaký byl tvůj první sex.
No, dopadlo to lépe, než jsem očekávala. Byli jsme tenkrát nejprve ve vířivce, a jelikož jsem měla i nějaké to víno v sobě a můj protějšek byl příjemný a vtipný, bylo to v pohodě. Na pokoji jsme skončili až potom, ale k tomu hlavnímu nejdříve nedošlo. Až později se zábrany odbouraly.
Jak dlouho jsi pracovala ve zmíněném night clubu?
Moc dlouho ne. Nebylo to tam perspektivní a pro mě to byla ztráta času, protože, jak jsem řekla, ten club nebyl moc vyhlášený. Pak jedna dívka, která v něm také pracovala, zmínila jeden z privátů, který zde ve městě existoval. Já si pak zjistila co nejvíce informací a začala dělat tam. To bylo úplně o něčem jiném. První noc jsem měla asi sedm mužů. To už bylo téměř na hranici toho, co dokážu zvládnout. (smích) Ale tady peníze byly fakt jisté, protože jsme měli zajištěnou inzerci a privát měl svou stálou i nově přicházející klientelu.
Jak dlouho jsi na privátě dělala?
Také necelé dva měsíce. Jelikož i studuju, tak pro mě mnohdy bylo těžké skloubit práci se školou. Dělala jsem většinou přes víkendy, a protože ani mé spolubydlící nebyly na koleji, nemusela jsem nikomu říkat, kam jdu apod. Tu práci jsem brala jako přivýdělek, ale rozhodně jsem jí nechtěla zasvětit většinu svého času. Vím, že se tím nechci život pořád. Studuju i z toho důvodu, že chci jednou slušnou práci odpovídající mé kvalifikaci.
Dostavily se během této práce nějaké výčitky, špatné pocity?
Samozřejmě, ale až po delší době, teď, když dělám na jiném privátě. Ale ono to bylo jedno s druhým. Sama jsem např. vycítila, že kolektiv dívek tam, kde zrovna dělám, mi je úplně cizí. Ty holky jsou protřelé životem, vidí už jen sex = peníze. I mě samotnou to nějak zaskočilo a zalekla jsem se. Nechci tak dopadnout. Vím, že tohle je jen dočasné a že do budoucna nechci být na této práci závislá. Vím, že jednou chci žít normálně! Co se týče nějakých špatných pocitů – ano, objeví se. Ale zase si říkám, že v dnešní době některým dívkám nedělá problém rozdat si to s klukem na záchodě na diskotéce, a dokonce bez ochrany! Nic víc než jen ten sex z toho nemají. Já se chráním a alespoň z toho něco mám. To si vždy říkám.
Ovlivnila tě tvá práce v pohledu na muže?
Nemůžu říct, že bych na chlapy kvůli své práci změnila pohled. Už předtím, než jsem s tím vůbec začala, jsem měla zadaného muže. Možná, že tenkrát byly ty pocity dokonce horší. Ke klientům nic necítím. Vše, co se na privátě stane, se snažím ihned vytěsnit. Prostě jakmile se za mnou zavřou dveře privátu, tak jsem to zase já.
Dokážeš si představit, že by ses mohla do jednoho z klientů zamilovat?
Ne, to si nedokážu představit. Snažím se ke klientům chovat slušně. Jsem ráda, když je se mnou zákazník spokojen. Také ocením, když zbyde čas na nějakou konverzaci. Oni dokážou polichotit, někdy ale zkouší i takové kličky jako rande mimo privát, ale to já už neberu. Klienty z práce si do svého života tahat nechci. Jak jsem řekla, to, co se odehraje za dveřmi privátu, tam také zůstává.
Teď pracuješ na jiném privátě. Proč ses rozhodla ten předchozí opustit?
Bralo mi to především hodně času. Také jsem – ač jsem to nedělala dlouho – cítila vyčerpanost, proto jsem si řekla STOP. Sice jsem se pak musela více krotit po finanční stránce, ale zkrátka jsem cítila, že si potřebuju dát pauzu. Teď dělám po půl roce na jiném privátě. Hodně dlouho jsem přemýšlela nad tím, jestli do toho jít znovu, když už jsem to jednou skončila. Až tady vlastně přišla ta krize, kdy jsem si připustila, co vlastně dělám. Byla to ale jen jedna z prvních krizí. Vybrečela jsem se a bylo zase dobře.
Za co utrácíš vydělané peníze?
Peníze, které si vydělám, jsou opravdu lehce, i když možná na jednu stranu těžce vydělané. Ale snažím se šetřit. Je jasné, že si člověk tu a tam udělá radost něčím, čím by si ji normálně – při obyčejné studentské brigádě – neudělal. Nechci být na nikom závislá a možná to, že na nikom závislá nejsem, mě trochu uklidňuje. Ale že bych peníze hned utratila za drahé kabelky apod., to vůbec.
Jak dlouho bys tuhle práci ještě chtěla dělat?
Jak jsem už řekla, určitě to nechci dělat do konce života. Vím a vidím, jak to některé ženy, které to dělají opravdu dlouho, ničí. Navíc já oproti nim nemám žádné velké finanční problémy, proto si dokážu představit, že si jednou budu vydělávat normálně. Ale už teď na sobě cítím, že to nebude dlouho trvat a přestanu s tím. Tahle práce není moc pro člověka, co o sobě přemýšlí. (smích)
Foto: deviantart.com
Ne každý má takovou práci, ne každý by ji chtěl, ale užít si sex se nemusíte bát 🙂 Objevujte kouzlo erotických pomůcek a různých erotických fantazií. Pokud vám k tomu zrovna chybí protějšek, zkuste třeba sex seznamky.
